UV kvantifikace v laboratoři
Optické zjasňovače a bělidla
Ideální bílý povrch má spektrum odrazu blízké 100 % ve všech viditelných vlnových délkách. To se v našem každodenním životě neděje. Zejména v oblasti vlnových délek mezi 400 nm a 550 nm (modrozelená) absorbuje mnoho každodenních materiálů, jako je papír, textilní vlákna a plasty, které by ve skutečnosti měly být bílé, i přes silné bělení značné množství světla, a to díky svým přírodním složkám nebo výrobě. To vede k více či méně výraznému žlutému nebo hnědému odstínu těchto materiálů.
Lidské oko vidí oblast mezi 400 nm a 700 nm.
Naproti tomu ultrafialové záření je neviditelné a jeho vlnová délka se pohybuje mezi 100 nm a 400 nm.
Proti tomu se často používají optické zjasňovače nebo tzv. bělidla. Tyto chemické látky se používají k tomu, aby bílé výrobky, jako jsou čisticí prostředky, zubní pasty, textilie nebo papír, vypadaly bělejší tím, že díky své fluorescenci zvyšují odrazivost v rozmezí 400 až 550 nm. Tento efekt se používá také u signálních barev, aby barvy více zářily.
Co se děje při fluorescenci?
Fluorescenční látka má tu vlastnost, že absorbuje světlo z neviditelné ultrafialové oblasti slunečního záření nebo ze zářivek, část energie pohltí a větší část opět vyzáří jako světlo ve viditelné oblasti. Emise obvykle probíhá v modrém nebo zeleném viditelném světle. To znamená, že v této oblasti je naměřen odraz větší než 100 %, protože k odrazu dopadajícího světla se přičítá transformovaná složka. Ta pokrývá zejména žluté tóny nebo „šedý opar“ objektu. Vlnová délka vyzařovaného světla při fluorescenčním efektu se obvykle pohybuje mezi 400 a 550 nm, tj. v modrém a zeleném rozsahu viditelného spektra. Existují však i látky, které fluoreskují v červené barvě.
Pro měření barev u fluorescenčních vzorků musí proto budící světlo obsahovat UV složky. Pokud chcete určit fluorescenční složku, potřebujete dvě měření: jedno měření s UV složkou a druhé bez UV složky měřicího blesku.
Přístroj HunterLab Agera (viz výše) dokáže zapnout nebo vypnout UV složku světelného zdroje a kalibrovat ji. Pokud jsou při zapnutém UV rozsahu naměřeny hodnoty odrazivosti vyšší než 100 %, vzorek zjevně fluoreskuje. Pokud se tento výsledek porovná s měřením bez UV složky světelného zdroje, lze určit fluorescenční složku.
Praktický příklad: Metoda měření – Měření bílého lepidla pomocí přístroje HunterLab Agera
Přečtěte si v našem aktuálním časopise HunterLab NEWS, jak byly v laboratorním testu analyzovány tři různé vzorky tekutých lepidel z hlediska obsahu fluorescence. Časopis obsahuje také další zajímavé články na téma měření barev kapalin a pevných látek.
Vyplňte dvě pole níže a my vám zašleme časopis ve formátu PDF!
